|
|
Rudolf Svačina a Václav Jaroš - léta strávená v nacistickém věznění
KRATOCHVÍLOVÁ, Anna
Bakalářská práce se bude zabývat osobou Rudolfa Svačiny, příslušníkem českého učitelstva z pohraničí, jeho mentalitou, identitou a zejména způsobem vzpomínání na prožitek věznění v koncentračních táborech v období druhé světové války. Teoretická část se bude zaměřovat na výčet forem nacistické perzekuce českého obyvatelstva během okupace, poté bude následovat krátké shrnutí historie koncentračního tábora Flossenbürg, Malé pevnosti Terezín a věznice na Pankráci, které bude následně konfrontována s osobními vzpomínkami Rudolfa Svačiny a Václava Jaroše z dob jejich zatčení a následného věznění. Empirická část práce nabídne srovnání vzpomínek Rudolfa Svačiny, vesnického učitele z Domažlic, s Václavem Jarošem, pražským učitelem vězněným v pankrácké věznici. Součástí empirické části bude vylíčení života Rudolfa Svačiny, zejména jeho pedagogické praxe a zkušeností z meziválečného období, stejně tak bude zobrazen vhled do života Václava Jaroše. Cílem kvalifikační práce bude zmapovat vzpomínky Rudolfa Svačiny a Václava Jaroše na dobu jejich věznění a poskytnout tak úplný vhled do života dvou obyčejných lidí snášejících úděl nacistického věznění.
|
|
| |
|
|
Život pod Goetheho dubem. Koncentrační tábor Buchenwald v letech 1937-1945
Diviš, Jakub ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Tématem a zároveň i primárním cílem diplomové práce je vyobrazení každodennosti koncentračního tábora Buchenwald. Buchenwald byl místem, kde nacisté věznili kromě jiných i velký počet občanů Protektorátu Čechy a Morava. Diplomová práce se bude primárně soustředit na tři oblasti výzkumu. V prvé řadě se jedná o problematiku "prostoru", do níž bude začleněn stručný nástin vývoje koncentračních táborů v předválečném Německu, funkce administrativních, technických a vojenských budov táborové SS. Další téma diplomové práce poukazuje na fyzickou práci vězňů, která byla denní náplní během jejich pobytu v koncentračním táboře. Cíl jejich práce měl vést k rychlému usmrcení s co možná nejnižšími náklady na jejich stravování. Zde ve prospěch či neprospěch vězně rozhodovaly ideologicko-politické, a později i hospodářské aspekty režimu. Pojetí práce se v systému nacistických koncentračních táborů v postupných letech znatelně měnilo, což zapříčiňovaly přípravy na válku a později samotný vývoj válečného konfliktu. Třetím tématem jsou sociální vztahy a kulturní život vězňů, jež ukazují na lidskou adaptabilitu v těchto nelidských podmínkách. Ve snaze vylíčit denní společenské soužití v koncentračním táboře bude kladen důraz na formy a vlivy tlaku, kterému byli vězni vystaveni, a na nějž museli průběžně v různých...
|
|
|
Portugalsko a židovští uprchlíci před nacismem
Kraftová, Pamela ; Binková, Simona (vedoucí práce) ; Grauová, Šárka (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám přístupem Portugalska k židovským uprchlíkům během druhé světové války. Portugalsko se v průběhu staletí proměnilo ze země inkviziční v zemi nábožensky tolerantní. Vzestup německého nacismu a vypuknutí druhé světové války vyvolaly uprchlickou krizi, na kterou Portugalsko zareagovalo zavedením restriktivní politiky. Po pádu Francie se Portugalsko stalo jedním z nemnoha únikových východů z nacisty okupované Evropy. Tisíce židovských uprchlíků nalezly útočiště v zemi, kde panoval nedemokratický antiliberální režim, který vykazoval řadu podobných rysů s nacistickým režimem v Německu (spojoval je např. vyhrocený antikomunismus a antiliberalismus). Nepřítomnost rasismu a antisemitismu v ideologii Nového státu bylo naopak to, co tyto režimy rozdělovalo a zároveň představovalo základní předpoklad židovské emigrace, byť jen dočasné, do této země ve 30. a 40. letech 20. století. V práci se zabývám vztahem Salazara, portugalských úřadů, a především diplomatů v zahraničí, a též portugalské veřejnosti k pronásledovaným židům.
|
host ::
RSS.